Pryč z Edenu

16. března 2008 v 14:38 | Amálka |  Co sesmolil poeta
/Ludmil & Amelie 15.3.08/
V hodinách zapraskala tiše myšlenka
poleno nebylo poslední
Ale smělo být až za pár neurčených okamžiků
co nikdy sen neodvál tak daleko
Aby už nenašly cestu mezi mračny
nekonečných stohů, na světě
které spánek nikdy neuzdravil
a kterým lékařem je jen smrt
Který do šípku drtí listy durmanu
míchá je s pelyňkem. Zápach čpí
Zjevně otravuje vzduch málo okysličený
vždyť kdo by se svého vzdal
když ví že jejich není nic
ani ty plakáty. ani povlaky
já chci
nebýt
seděla jsem a ucítila fenykl
houpal se na katafalku. naštěstí
ale nikde okolo nebyla ani stopa
po pánovi s hašlerkou
ani jeden vycucaný
stín
ani odhozený
papíerk od noci
ne nebyl to hrad
nalepený v ruličkách
ani slepý had v dámských
rukavičkách
berle totiž nebyla tak dlouhá
aby se opřela i o psa na kočíčích hlavách
nechutně zatlučených do piků
které se neustále shánějí po žolíkovi
kam se poděl bastard
určitě ne
do edenu v květnu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama