Je mi zima

16. března 2008 v 14:43 | Amálka |  Co sesmolil poeta
je půlená. připadám si jako milióny stlačených kyslíkových bomb... a za chvíli... se rozprsknu do prostoru... nebo možná vysublimuju... nakonec zkondenzuju... jako Šírín
I.
Probouzím se z tichého
spánku nespánku
A visím na záchranném
lanku nelanku
Budí mě další den neden
sychravý
A bude dokud se eden
mě nezbaví
Přistoupím k nabídce slávy
neslávy
Lehnu si do měkkné
neměkké trávy.
Zasním se, sen nesen
Brzy je unesen
Probouzím se, je mi zima
nezima
Pohladím nehladím rukama
bledýma
Jsem spravedlnost přes oči
pásku nepásku
Slavím a neslavím lásku
nelásku
Poroučím světlu ať mě chytí
nechytí
V záchvatu mého bytí
nebytí
...
II.
Stmívá se, blíží se večer nevečer
Plížím se ulicí tichých zpronevěr
Lampy tu vrhají světlo nesvětlo
Už mrtvé, které mě spletlo nespletlo
Klaním se neklečím neznám se znám se
Uhořím nehořím zaslechnu Brahmse
Z souchotin vypotím krve galony
Potom mě střelí nezazní zní zvony
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama