Waiting for the sun

14. prosince 2007 v 9:34 | amelie |  Ani nechtějte vědět...
Já taky nevím.
Já ne.
Přijde mi, že už to trvá moc dlouho, že mě to ubíjí, zabíjí, zašlapává do země... Co? Všechno. Omlouvám se. Omlouvám se všem, kterým moje nynější rozpoložení činí potíže - já ale nevím, jak z něj vybruslit. Zbývá tedy ta poslední a nejnešťastnější metoda - počkat až to přejde. ALe jak dlouho mám čekat? Proč vlastně nemůžů být spokojená, když bych měla? Když k tomu mám spoustu důvodů? Možná, že dělám chybu, když si tohle říkám, že mě žene k ještě většímu zoufalství vědomí, že tu něco nehraje. Ale pocit, že je všechno lehce beze smyslu je den ode dne větší i přes snahy všech přesvědčit mě o opaku. Krátkodobé odlehčení je příjemné, ale nic neřeší - já nevím, dřív možná ano, nevím proč teď ne. Zatraceně. Zatraceně.
Promiňte mi to všichni, prosím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama