A do desetice všeho dobrého, pro dnešek

13. prosince 2007 v 14:43 | amelie |  Co sesmolil poeta
Píseň mrtvých labutí
(ach jak starý kousek...)
Vidíš, jak věky neměnně plynou,
Jak tratí se z nich zář i stín,
Touhy v nitru po tisících hynou,
A nicota střídá ponurý splín.
Až ty věky věků v perutích
Zašlých křídel labutích
vyjeví svůj majestát
Jen naivní bude již dětskou hrou
kdo dřív splyne s přírodou
Pojďte, pane, budeme si hrát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama